|
| |
|
|
Výcvik a použití psů pro Celní správu
Jahnická, Natalie ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Výcvik a použití psů pro celní správu. Cíle: Cílem této bakalářské práce je vytvoření souboru informací o metodách výcviku psů a jejich použití pro účely Celní správy České republiky. Metody: Pro vypracování této práce bylo použito vyhledání studijních pramenů a jejich rozbor. Dále pak byla využita metoda rešerše, analýzy a syntézy získaných studijních pramenů. Výsledky: Výsledkem této práce je dokument, který podává souhrnné informace o výcviku a použití služebních psů pro Celní správu České republiky a přehled nejvyužívanějších plemen, která jsou vybírána do služební kynologie. Klíčová slova: kynologie, integrovaný záchranný systém, Celní správa České republiky, psi, výcvik psa.
|
|
|
Výcvik psů pro Horskou záchrannou službu
Beranová, Tereza ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Výcvik psů pro Horskou záchrannou službu Cíle: Cílem práce je sestavení uceleného souboru informací o výcviku psů pro Horskou záchrannou službu a popsání dalších okolností, bez kterých by výcvik nebyl úspěšný. Metody: V práci byla využita metoda rešerše a metoda sběru dat a informací. Dále pak metody analýzy a syntézy získaných informací z problematiky záchranářské kynologie a analýza statistik nasazení psů u Horské služby za posledních šest let. Výsledky: V práci byl popsán výcvik psa pro plošné a lavinové vyhledávání u Horské služby a další faktory, které vedou k úspěšnému zařazení záchranářského psa do služby. Klíčová slova: Záchranářská kynologie, výcvik psa, plošné vyhledávání, lavinové vyhledávání, horská služba, integrovaný záchranný systém.
|
|
| |
|
|
Využití psů ve sportovní kynologii a vlivy na výkon psa
FEIKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá využitím psů ve sportovní kynologii a vlivy působící na výkon psa. V literárním přehledu se věnuje historii a současné podobě Mezinárodnímu zkušebnímu řádu. Popisuje zkoušku IPO 3 a následně, se zabývá sledováním, která plemena jsou nejvhodnější pro vykonání této zkoušky a dále pak jejich uplatněním na Výběrových soutěžích a Mistrovstvích České republiky. Dále je část této bakalářské práce věnována výcviku psa, a to jednomu z nejdůležitějších prvků, motivaci psa. Dále pak se věnuje reflexům a rušivým vlivům při výcviku. Ve vlastní práci jsou analýzy výsledků výběrových soutěží na mistrovství České republiky IPO, včetně Mistrovství České republiky IPO. Jsou sledovány údaje o počtu, plemenné struktuře, věku a pohlaví zúčastněných psů a jsou popsány vlivy těchto ukazatelů na výsledné hodnocení psa při soutěži. Podrobným sledováním a analýzou bylo zjištěno, že nejvhodnějšími psy pro absolvování těchto závodů s co nejlepším výsledkem jsou němečtí ovčáci a belgičtí ovčáci malinois. S ohledem na pohlaví, byli ve všech analýzách na lepším umístění psi než feny. Nejvhodnějším věkem pro absolvování těchto závodů je věk od tří do šesti let psa. Pro umístění psa do 10. místa je nejvhodnější doba mezi pátým a šestým rokem psa, protože pes i psovod již mají určité zkušenosti s absolvováním jak zkoušek, tak i závodů.
|
|
|
Příčiny vzniku konfliktů mezi psy ve vybrané lokalitě
ČEJNOVÁ, Monika
Cílem práce bylo zjistit průběh výchovy a výcviku psů ve vybrané lokalitě, zda respondenti absolvovali nějaký vzdělávací kurz pro majitele psů, a dále pak zjistit, jestli se jejich pes dostal do konfliktu s jiným psem a za jaké situace. Dotazníkové šetření bylo směrováno na majitele psů v Jindřichově Hradci a v Lodhéřově. Výsledky ukazují, že nikdo z dotazovaných nenavštěvoval žádný vzdělávací kurz pro majitele psů. Psi ve městě mají lepší výchovu a výcvik než na vesnici a od toho se odvíjí i počet konfliktů mezi psy. Do konfliktu s jiným psem se dostalo z města 39 psů a z vesnice 43 psů. Nejvíce se psi do konfliktu dostávali při venčení a nejčastěji uváděnou příčinou byla nesnášenlivost mezi psy (samci).
|
|
|
Vyhodnocení chování psů a jejich majitelů ve vybraných částech města České Budějovice
BÖHMOVÁ, Václava
Cílem této práce bylo zjistit kvalifikovanost majitelů k přístupu ke psovi ve vybraných částech města České Budějovice - v Nemanicích a okolí a ve Stromovce. Dotazník vrátilo 57 majitelů psů, 31 majitelů z Nemanic a 26 majitelů ze Stromovky. Otázky se týkaly původu psa, učení základních povelů, výchovy a reakcí majitelů na situace způsobené psem. Výsledky ukazují, že majitelé ze Stromovky jsou kvalifikovanější než majitelé z Nemanic. Také reakce majitelů na běžné situace se psem byly častěji správné u majitelů ze Stromovky než z Nemanic.
|
|
|
Vliv výchovy psů na jejich chování v dospělosti
VICKOVÁ, Pavlína
V diplomové práci je popsán a zdokumentován vliv výchovy psů na jejich chování v dospělosti, zejména ovladatelnost, vztah k ostatním členům rodiny a jiným psům. Dotazníkové šetření probíhalo v oblasti Trhosvinenska. Bylo zjištěno, že primární a důležitý vliv na pozdější výchovu a chování psa má nejen doba odebrání štěněte od matky, ale i způsob péče v době před odebráním. Dále způsob a míra socializace u nového majitele a také znalost a dovednost majitele v oblasti etologie a komunikačních signálů psa.
|
|
|
Náležitosti a možnosti kompenzační pomůcky - vodící pes
PILZOVÁ, Jana
Náležitosti a možnosti kompenzační pomůcky vodící pes Ztráta nebo vážné poškození zraku znamená v životě člověka velmi závažnou změnu. Kompenzační pomůcky hrají významnou roli v integraci zrakově postižených do společnosti i do pracovního procesu. V dnešní době si mohou lidé s vážnou zrakovou vadou vybrat z mnoha kompenzačních pomůcek, jak optických tak i neoptických. Vodící pes představuje jednu z možných protetik pro zrakově postiženého člověka. První zmínky o výcviku vodicích psů pro zrakově postižené jsou z 18. století. Zájem o službu vodicího psa prudce vzrostl v průběhu první světové války v Německu, kdy se vraceli osleplí vojáci z války. První organizace ve světě pro výcvik vodicích psů vznikla v roce 1928 ve Švýcarsku. Na našem území se objevili první zmínky o výcviku vodicích psů okolo roku 1922. Dlouho trvalo, než vznikla organizace, která by se zabývala výcvikem a vodicích psů. Teprve v roce 1974 vzniklo 1. středisko výcviku vodicích psů, ale bohužel z finančních důvodů v roce 1978 zaniklo. Teprve až po roce 1989 postupně vznikali organizace zabývající se výcvikem vodicích psů, v dnešní době je jich zhruba 12. Aby mohl být vodící pes uznanou kompenzační pomůckou z pohledu zákona č. 100/1988 dále specifikovaný vyhláškou 182/1991 musí být splněny 2 podmínky 1. musí mít speciální výcvik vodících psů se složenou závěrečnou zkouškou, za 2. žadatel musí být schopný využívat psa jako kompenzační pomůcky. Autorka se ve své práci zabývá zmapováním nejtypičtějších situací týkajících se vědomostí a představ majitelů vodicích psů. Pro tento účel použila polořízené rozhovory. Polořízené rozhovory byli určené pro majitele vodicích psů. Rozhovory byly rozděleny do 4. části. V první části se objevili stratifikační údaje a informace o průběhu a volbě vodicího psa, druhá část se týkala péče o psa a třetí okruh byl zaměřen držení vodicího psa, poslední okruh se týká praktického využití psa. Během výzkumu se autorka setkala s mnoha problémy a to zejména s nejednotnostmi poskytovaných služeb organizací zabývající se výcvikem vodicích psů a to především servis při předávání (rozsah a podrobnost dokumentace psa, zdravotní karta, rozsah poučení a následný servis při výskytu problému atd.) Autorka doufá, že tato práce pomůže novým zájemců se rychleji zorientovat nejen v organizacích, ale i v administrativních úskalí Městských úřadů při podávání žádosti na jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek.
|
host ::
RSS.